TVD Nový příběh – 2.Záchrana

Převalím se na druhý bok a slunce mě praští do obličeje.Vezmu si na sebe Eleny svetr a sejdu dolů,kde sedí Elena a snídá ,naproti ní je připraven další talíř “ Ahoj.Támhle máš snídani,za půl hoďky vyrazíme do školy,tak buď připravená.“ oznámí mi milým hlasem. Otočím se, abych si sedla a vzápětí vyskočím „Ahoj kočko“ prohodí Damon a kopne do sebe skleničku nějakého alkoholu.“Mám pro tebe dobrou zprávu.Můžeš tady bydlet.“A šibalsky se na mě usmál.“Díky,najdu si nějakou brigádu a budu vám platit nájem jaký si řeknete.“ Oni mě nechají u nich ,ty jo.“Jaký nájem?Nic platit nemusíš“ zasmál se na mě.Sedla jsem si opatrně na židli a snědla rohlík ,vypila kafe a nahoře se oblékla do půjčeného oblečení od Eleny.“Můžem?“Houkne na mě Stefan do pokoje.“Jo jasně“.Ve škole Elena obeznámila všechny její blízké přátelé s mým osudem a představila mě.Všichni si mě oblíbili docela rychle,to jsem nečekala.Až na Bonnie ,která když mi jako jediná podala ruku se na mě divně šklebila.No mám „kamarády“ ,kde bydlet.Dobrý. Celý den ve škole uběhl rychle .A po škole jsem vyrazila s blondýnou představenou mi jako  Caroline do města najít si práci.Jedinou práci ,volnou ,než se uvolní něco jiného bylo umývat nádobí v baru zvaném Gril.Jelikož jsem zoufalá,tak jsem to vzala.Zítra můžu nastoupit .Po tom, co mě Caroline hodila domů jsem šla rovnou do sprchy.Umyla jsem si hlavu.Všechno jsem si půjčila, jak Elena řekla.Když jsem přišla,teď už do mého pokoje.Tak tam přibyli věci jako notebook lampička atd…Otevřela jsem skříň ,která přetéká novým oblečením ,kabelkami a dalšími textilními doplňky.U toaletky jsem zahlédla boty.A na stole voňavky a další podobné věci.Na zrcadle byl přilepen papír s nápisem „Nemáš zač“.Oblékla jsem si to ,co vypadalo docela normálně,abych mohla jít poděkovat. „Našla jsi moje překvapení?“ štěkne Damon „Jo díky.“Chytnu ho za ruku na důkaz poděkování a ucítím to, co ještě nikdy.Smrt,chlad.Damon se mi zadíval hluboko do očí ,aby zjistil co se děje.Já se vykroutila ze dveří,kde stál Stefan.“ Co si jí provedl Damone?“ „Co zas já?“ „Vždyť je celá vyděšená“.Já ze sebe dokázala vypravit jen zvuky.Zacouvala jsem  ke zdi a Stefan  mě chytl  za rameno a já ucítila ten pocit znovu.Zhroutila jsem se strachem na zem ,stočila

 

 

 

jsem  se do klubíčka třesoucí se jako osika.“Co se vám stalo? “ vykoktám. „Damone zavolej Bonnie,hned!“ zařve Stefan.“Ty jsi čarodějka?“Cože já čarodějka,to je blbej vtip,vždyť nic takového neexistuje.Sakra!Bonnie , hned jak přijela běžela za mnou „Já jsem to cítila,ale nebyla jsem si jistá“ koukala jsem na ní jako na blázna.“Co jsi cítila?“ „No, že jsi čarodějka?“ „Jaká čarodějka?Tady to je spolek nějákejch bláznů? “ V klidu ,zavolala jsem babičce měla by tu být za chvilku.Všechno ti vysvětlí“Potom ,co jsem byla obeznámena tím,že jsem čarodějka a já musela ostatní obeznámit s tím kdo jsem já.To ,že jsem rodiče nikdy nepoznala,vyrůstala s tetou,která nedávnou zemřela je překvapilo.Ale co, vždycky jsem se o sebe starala sama.“Díky ,že jste mi to řekli a opravdu všechno tohle- upíři ,vlkodlaci je dobře,že to vím,ale chci žít normálně mezi tím vším ,tak  že jen aby bylo jasno.Já jsem normální člověk.“oznámila jsem stále trochu zmateně.

Ještě přes večer mi řekli všechny podrobnosti o sobě i svoje příběhy.Po tom, co se dostavila dokonce i Caroline s Tylerem,Anna,Matt,Jeremy. Bylo to, jako bych je znala už od plenek.Připadalo mi ,že je znám věčnost.Druhý den mě Damon svezl do školy ,a po škole mě hodil do Grilu.Čím jsem si to zasloužila?Navíc všichni říkali jak je „občas“ na zabití.Takže jsem radši mlčela.První den v práci byl v pohodě.Domů jsem došla a po sprše na mě v pokoji čekal Damon „Čau co je?“ „No víš jsem si říkal,když je tu taková nuda,jestli bychom něco nepodnikli?“ Grrr..Zase ten jeho usměv.Leze mi na nervy a začíná mi lézt na nervy i Damon po těch řečích jako „Nechceš si to rozdat?“ nebo „Pojď na to“ mám ho plný zuby . Vykopala jsem ho ze dveří a zamkla.Lehla jsem si na postel a vzala si knížku Pýcha a předsudek.Ach ne.Okno .Mohlo mě to napadnout.“Můžeš odejít prosím?“ falešně jsem se na něj usmála.“Můžu,ale já se nudím.“Lehl si vedle mě a pořád mi tam něco mektal. Slušně jsem ho vystrkala ven zavřela okno dveře a šla spát.

„Kde máš Elenu?“ Musel taky zůstat doma,tetě se moc nelíbí ,že jí skoro nevidí.“ „Aha“ „Jo a dnes u ní budu spát,přežiješ to tu?A máš zítra čas?“Jo ale ,až od osmi.“ „Dobře ,tak se z práce moc neloudej .“ Pak jsme se Stefanem nasedli do auta a jeli do školy.Dneska hodně pršelo.Školu jsem přežila,až na tu písemku z dějáku ,kdyby mi neradil Matt,tak nevím co budu dělat.Večer přestalo pršet,ale byla tma jako v pytli.Lhala bych kdybych řekla ,že  se vůbec nebojím jít domů samotná.Skončila mi práce dřív ,tak jsem vyrazila.Cesta od baru byla v pohodě,ale když jsem přecházela malou uličkou,abych si zkrátila cestu ,tak jsem spatřila partičku  pěkně nalitých chlápků.To mi ještě scházelo.Jednomu mohlo být tak třicet a těm dvou něco přes dvacet. Stáli tam v hloučku u východu uličky u silnice.Rozhlídla jsem se za sebe.Mám to projít ,mám se obrátit a jít jinudy?Mezitím mě zaregistrovala i ona partička.Já mám ,ale štěstí ,nikdo nikde jen já a oni.No neměla bych vtipkovat ,tohle už totiž neni vtipný.

Jeden z nich se zvedl a houkl na mě „Čau kočičko dáš si panáka.“ A všichni tři kolem mě udělali kroužek ,jeden strkal do druhého žertovali a já hledala skulinu kudy bych mohla proklouznout.Bingo.Vrazila jsem do mezery,ale jeden z nich mě chytl a svalil na zem.Dva zbylí se bavili na můj účet.Snažila jsem se vylovit telefon z kapsy, zmáčkla jsem nějaké číslo na klávesnici ,a vytrousila jsem ho na zem.Takže všechno je v háji.Začala jsem vzlykat „Jdi ode mě.“ Odhodila jsem ho vedle a sápala jsem se na nohy „kočička drápe“ haha .Stáhl mě zpět na zem.Tohle je můj konec.Ach ne!Bojovala jsem s ním kopala ,škrábala ,co se dá.Takže jediné, co  dokázal udělat je ,že mi rozerval bundu svetr a ramínko od tílka.Teď se mi snažil rozepnout džíny.Nešlo mu to,ale i tak co jsem  měla dělat?Kopla jsem ho,ale nic se nedělo.Už nemůžu ani křičet o pomoc,mám vyřvané hlasivky.Skvěl!Rozbrečím se ještě více  a  jsem vyčerpaná……Co je?Nikdo na mě nesahá.Jenom ležím a koukám .Co se k sakru?Zvedla jsem se stěží a nikdo nikde.Podlomí se mi kolena únavou.

„Meredith! Hej Mer vzbuď se!“ Otevřela jsem oči „Damone?“rozbrečela jsem se při vzpomínce na otřesný zážitek.“Už je to v pohodě.Pšštt.“ Pak jsem oči vyčerpáním zase zavřela a probudila se,až v posteli.Ale počkat to není moje postel,ani můj pokoj .A to na čem mám hlavu není polštář,ale  Damon. škubla jsem sebou a ucítila snad každý pohmožděný sval v mém těle.“Co,co se stalo ,kde to jsem?“skládala jsem si vzpomínky dohromady jako puzzle . Damone proč jsem u tebe v pokoji? „Pak mě napadlo se zeptat kde jsou ti tři od kterých mě zachránil,ale rozmyslela jsem si to hned ,jak jsem si zavzpomínala, co říkal Stefan o Damonových vražedných sklonech.Ale jak se vůbec ke mě dostal?Co tam dělal? Proč mě zachránil? Asi protože by potom neměl do koho rejpat.“No,když se mi tě nedařilo vzbudit,tak jsem se bál,že by Stefan proti mně poštval lesní zvířátka.“Neubránila jsem se úsměvu.“No já bych je stejně dostal na svojí stranu.Já je totiž nežeru.“ „Kde ses tam vzal?“ „Za prví mi Stefan dal úkol vyzvednout tě z práce,která ti nejspíš skončila dřív a za druhý si mi volala.“ Panebože to číslo ,které jsem zmáčkla bylo Damona. “ Když ,už mluvíme o telefonech,tady ho máš.“ Kouknu na displey „Je sedm?“ Příjdu pozdě do školy!Dnes máme ráno hodinu laborek ,a já toho musím tolik udělat!Kruci!Vyskočila jsem z Damonovo postele a zasténala bolestí.“Nechceš dneska zůstat dom?Nebo se bojíš,co by ostatní bez tebe dělali? „Bez odpovědi jsem utekla do svého pokoje.Dala si horkou sprchu ,oblékla se, s těží sešla schody a nasnídala se.Byla jsem hladová jako vlk.Mohla bych se zeptat Tylera jaký to je pocit. Usmála jsem se své myšlence.Otevřela jsem vchodové dveře, i když Damon na mě pokřikoval své přihlouplé vtipy“Uží si mitózu“ a podobně.Už se těším,až budu rozebírat tu cibuli.Když jsem se docourala do školy a vyhledala hlouček mých přátel všichni mě přejeli vyděšeným pohledem.Vždyť jsem si vzala tričko s dlouhým rukávem.No asi ta zapudrovaná modřina je pořád vidět.Stefan mi chytil ruku a vyhrnul rukáv.“Já ho zabiju!“ „Proč?“Jo on myslím ,že mi to udělal Damon.“ Ježiš né,měl by si ho spíš pochválit .On mě zachránil!“ „Co?Bouchla ses do tý hlavy hodně viď?“ukázala Elena na mou odřeninu na čele. „Ne“ byla jsem pořádně rozlámaná,unavená a na otřesný zážitek jsem nechtěla vzpomínat.Sedla jsem si na lavičku a Elena,Bonnie i Caroline mě napodobili.“Já …jsem šla večer z práce dřív..No a…“ rozbrečela jsem se.Elena a Caroline mě objali „vrhli se na mě nějaký tři kluci.A já .už nechci dál pokračovat.Damon mě prostě vytáhl z bryndy.“ „Neboj dneska bude zábava všichni přijdou ,rozptýlíme tě.“chlácholila mě Elena.Stefan si pro jistotu zatelefonoval Damonovi. Nemyslíte,že mají krásný rodinný vztah? Laborky ušli a ostatní hodiny taky.Na poslední hodině dějepisu se na mě profesor Saltzman divně díval. „ŠŠŠ…To je Alaric ,chodí s Eleninou tetou Jennou,ví všechno.“pošeptala mi Caroline z lavice vedle mě.



Jedna reakce na TVD Nový příběh – 2.Záchrana

  1. Martinka napsal:

    Chtěla bych aby byly spolu :* Damon a Meredith :*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

„Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.“ Jan Werich