TVD Nový Příběh – 10.Prave

Tak co čtete to vůbec někdo? =D

Všichni  jsem se rozestavili kolem stolu.Bonnie na něj hodila stoh knih a papírů. „Co je to?“ otázala jsem se. „To jsou všechny informace o pověsti Temného kamene. „Temného?“ zakývala jsem nechápavě hlavou. „Damon mi řekl ten příběh.“ „Aha.“. Vzala první knihu a rozevřela ji těsně uprostřed „Tady se píše,že Temný kámen byl stvořen s pomocí vším ,co je na světě možné využít ,ale také s pomocí upíra a vlkodlaka………Byl vlastně vytvořen rodinou původních čarodějnic,vlkodlaků a  původních upírů.“ „Které také stvřila původní čarodejnice“  skočil ji do řeči Damon. „Přesně! Ale důležitější je,že kámen dokázala rodina chránit pouze 100 let.Proto ho museli ukrýt. K jeho nalezení potřebují tebe,stejně jako k jeho získání.“ vzhlédla ke mně. „Ale proč je tak důležitý?“ lomila jsem rukama. „Tahle otázka nás přivádí k téhle druhé knize. Temný kámen byl vytvořen  k tomu,aby mohl být použit proti zlu,kdyby se na tomto světě cokoliv vymklo z rukou. Čarodějky však přehlédli následky,které by to mohlo mít.“  Dořekla Bonnie větu a rozhlédla se po všech,potom pokračovala „Jestli,že dobro může něco takového využít proti zlu,tak dokáže zlo udělat to samé. Když se o tom dozvěděl upír jménem Prave,rozhodl se ho získat za jakoukoliv cenu. A ještě něco. Prave není původní , byl stvořen krátce po nich,ale byl přeměněn také čarodějkou,které chtěla uvrhnout svět do věčné temnoty.

Byla tím skoro posedlá. Když ji ostatní vyhledali  bylo pozdě,Prave zmizel a ona spáchala sebevraždu. „ s těmito slovy zabouchla knihu. „V tomhle všem ostatním je v podstatě to samé, nic navíc ,ale tenhle pergament mluví ještě o něčem. „ natáhla se Bonnie přes všechny knihy a vytáhla kus pořádně zničeného papíru. „ Duchové chtěli,aby kámen byl zničen ,jenže čarodějnice  se nechtěli vzdát něčeho tolik silného,co dokázali vytvořit.Proto to ukryli ,jedna z nich obětovala svůj život a z její pokrevní linie pocházíš.Což tě dělá strážkyní kamene,a taky klíčem k němu.“ dokončila příběh Bonnie. „Fajn a čeho tímhle  hodláte dosáhnout? Tohle akorát vyvolalo další otázky! Nechte to na mě já to zvládnu!“ vyjevila jsem svůj názor. „Jo a jaký je ten tvůj velký plán?Hmm?Nechat se zabít? Tohle sice vyvolalo otázky,ale dalo nám to i nového informace!“ seřval mě Damon.  Připadal jsem si jako malé dítě,co provedlo něco špatného. „Takže jde po tobě upír jménem Prave .“promluvil Damon klidnějším hlasem. „Do tohohle domu může jakýkoliv upír,proto uděláme to ,co jsem již jednou udělali,ale s Elenou. Staneš se vlastníkem domu.“ Sdělil mi.Podepsala jsem pár papírů ,pozvala své přátelé dovnitř a bylo to.Večer,když všichni odešli ,tentokrát se nikdo ani neobtěžoval mi promlouvat do duše.Zašla jsem k Damonovi do pokoje. Zel prázdnotou,ale já nechtěla odejít.Sedla jsem si na postel  a po chvíli si i lehla. Na chviličku jsem zamouřila oči a odpočívala. Probrali mě kroky,které patřily Damonovi. Vyskočila jsem z postele,ale i tak to bylo zbytečné. „Promiň nechtěl jsem tě vzbudit.“ pronesl upřímně. Co?Žádná vtipná poznámka ,nic? „Já jsem jen chtěla s tebou mluvit.“ „Dobře“souhlasil .Usedla jsem zpět na postel. „Proč to děláš? Proč se mě snažíš chránit?“ chrlila jsem na něj. „Proč? ..Proč?…..Protože mi na tobě prostě záleží Meredith!“ Skoro křičel. Věděla jsem to,ale i tak mě ta věta zaskočila,to,že to řekl nahlas mě přímo do očí. Aniž bychom kdokoliv z nás mohl déle přemýšlet zaslechli jsem před domem rámus. „Zůstaň tady.“ Nařídil mi Damon a zmizel.Rozeběhla jsem se za ním.Vyšla jsem ven a tam stálo pět neznámých postav.Rozhlížela jsem se kolem ,jestli uvidím Damona,ale on nikde.  „Nepřibližujte se ke mně!“ varovala jsem je s napřaženýma rukama couvajíc zpět do domu. Někdo mě uhodil zezadu něčím do hlavy,ale neomráčilo mě to.Zavřela jsem oči a ,když jsem je otevřela byl mrtvý. Otočila jsem se k těm ostatním ,ale ti už měli v sobě kolík. Damon na jejich mrtvoly zíral ,a jak jsem k němu vzhlédla ,objevil se u mě .Vzal mě do domu posadil mě na sedačku a začal „Čemu jsi nerozuměla na slovech zůstat a tady ,hh?“ Moc jsem ho nevnímala věci se mi trochu rozmazávali a já sem to mrkáním zkoušela napravit.  Udělalo se mi špatně .a tak jsem se zvedla a rozeběhla směrek do koupelny.Jenže jak jsem se zvedla zatemnilo se mi před očima a já ztratila kontrolu nad rovnováhou .Damon mě chytil a odnesl mě tam. „Damone jdi pryč.“ „Ne“ Když sem si vypláchla pusu  ,lehla jsem si na podlahu. „Meredith neusínej,vstávej!Slyšíš!Koukej se na mě!“ křičel na mě jeho hlas. „Koukni se na mě!“ Nedokázal jsem to. „Máš otřes mozku.“ Konstatoval. Potom mi dal napít svojí krve.Víc si nepamatuji .



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

„Kdyby se mužům dostávalo manželek, jakých si zasluhují, měli by zatraceně těžký život.“ Oscar Wilde