TVD Nový příběh – 6.Nehoda

Můj pokoj se vrátil přes víkend do původního stavu,stejně tak i já.Vyhýbala jsem se samotě s Damonem.Bylo mi trapně z toho co jsem předvedla při těch odběrech.Nepotřebuju,aby si ze mě střílel,alespoň ne dnes.V pondělí jsem se vrátila nejen do školy,ale taky do práce.Pomalu jsem se vrátila do starého dobrého denního režimu : Snídaně-škola – práce – hašteření s Damonem – úkoly – spánek. Zároveň se blížil mejdan u jezera ,kde spadlo auto Eleniných rodičů.Ani nevím proč se pořádal.“Eleno nemusíme tam chodit.“ přesvědčovali jsem jí se Stefanem. „Ne ne.Půjdeme a budeme se bavit.“ Celý týden se ve škole neřešilo snad nic jiného ,než ona párty.Byl už listopad,takže jsem se rozhodla ,že si vezmu zimní bundu,nebudu riskovat.V sobotu ráno jsme šla do práce,abych večer mohla mít volno.I tak jsem končila později ,takže mě má Bonnie vyzvedne.Doma jsem se v klidu osprchovala,upravila,oblékla.No přece se beze mě ta párty na chvíli obejde.Měla jsem dobrou náladu, a proto než jsem vyrazila jsem se stavila u Damona v pokoji.Poprvé ho začnu škádlit já.Teda aspoň jsme si to myslela.V pokoji nikdo nebyl.Super.Bonnie mě prozvonila a já blesku rychle vyrazila ven.“No kde se touláš?“ „Bonnie? Ty si něco pila?“ „Ne jenom jedno pivo.Nehroď to.“ „Hele co kdybych přece jenom radši řídila já?“.Podívala se na mě „Ne to je v pohodě“Oďpověď jsem jí věřila,ale i tak jsme měla pochybnosti.“Tak co, jak to tam vypadá?“ zeptala jsem se „Jo docela dobrý.Je to na druhým břehu,takže budeme musel přejet po mostě a na malé mýtince zaparkovat mezi ostatními auty“ „OK“.Blížili jsme se k řece.Byla už tma a silnice prázdná.

 

Viděla jsem na kraji břehu stát Elenu se Stefanem. Elena nám aktivně mávala ,a i když nás nemohla vidět otočili jsme se  na ní s Bonnie ,a začali jí pozdrav opětovat.To byla chyba,protože když jsem se koukla zpět na cestu oslepilo mě světlo.Bylo to nějáké auto.Který magor jede v protisměru?Ale vždyť předtím tam žádné nestálo.Bonnie nemohla nic dělat,pouze otočila volantem a auto se rozjelo rovnou do řeky.Pane bože.Najednou jsem byli skoro na dně.Mrkla jsem na Bonnie jak se snaží odpásat. Odpásala jsem sama sebe a potom začala osvobozovat ji.Mezitím ,co jsem se o to snažila,nevím jak ,ale v autě byla voda ,až ke stropu.Naposledy jsme se pořádně nadechli a já odpoutala Bonnie.Bonnie ukázala prstem na horu.To znamenalo „musíme se dostat nad hladinu“.Jako by mě to už nenapadlo.Chtěla jsme otevřít dveře ,ale nešlo to.Teď jsem v pasti já.Pohlédla jsme na místo řidiče,jak někdo tahá Bonnie ven.Byl to Stefan.Zoufale jsme škubala za kliku.Mému mozku mezitím docházel kyslík………..
Otevřela jsem oči.Eh Eh….vykašlávala jsem ze sebe vodu a snažně lapala po dechu.“Meredith ?“ zaregistroval Tyler „Je v pořádku? “ nachomýtla se starostlivě Elena. „Jsem „nádech „v pořádku.Co…Co je s Bonnie? Kde je?“Rozhlížela jsem se kolem sebe.Okolo mě stál hlouček.Slyšela jsem snad milion hlasů a spatřila Bonnie.Seděla pobledlá zabalená v bundě Jeremymu v náručí.Vydrápala jsem se na nohy a šla k ní.Přerušilo to však houkání sanitky.Vzápětí se to seběhlo tak rychle ,že ani nevím jak jsem se ocitla v nemocnici.“Jsme v pořádku!“ opakovala jsem a odmítala vozík nebo jakoukoliv pomoc.Nesouhlasila jsem ani s tím,že bych tu měla zůstat na „pozorování“  a vypařila se z ordinace ven.Bonnie si tam nechali .Chudák.“Stefane! Eleno!“ vyhrkla jsem když jsem je spatřila.“Okamžitě mě dostaňte domů!“rozkázala jsem a běžela k autu.Koneckonců,nic mi nebylo.Ale opravdu nic.Stefan s Elenou za mnou běželi.Stefan odemkla auto a já do něj jen vklouzla a netrpělivě čekala,až konečně budu doma.Když jsme tam dorazili rozeběhla jsem se po schodek,zamkla v pokoji dveře a oddychla si .Nechtěla jsem o ničem přemýšlet ani o ničem vědět.Pouze ulehnout ke spánku.
Probudila jsme,když byla přesně jedna hodina ráno.Nemohla jsme usnout.Teď jsme si přehrávala všechno,co se stalo.To auto jsme ani jedna neviděly.Měla jsme řídit já,ne Bonnie.Budu za ní muset dnes zajít.A taky na policii podat svou výpověď.Vstala jsem z postele a oblékla se.Vyšla jsem s pokoje potichu ,jako myš a plížila se ven.Zaklapla jsme dveře.Konečně jsem venku.Zamířila jsme si to do lesa.Nevím proč.Co to dělám?Lákalo mě to.Kráčela jsem si to po cestičce. Když jsem došla ,tak daleko ,že okolo mě nebylo nic jiného,než stromy sedla jsme si na vyvrácený strom.Zvedla jsem ze země klacík.Mé oči přivyklé tmě pozorovaly les s dychtivostí.Ruce si hráli s klacíkem a já nemyslela na nic jiného než na ten les.V tom klidu jsem uslyšela praskání větví.Začala jsem se ohlížet kolem sebe,ale nic jsem neviděla.Rozeběhla jsem se přímo tím směrem,kterým jsem přišla.Jenže v tu ránu přede mnou někdo stál.Byl to upír.Jak jinak by se ke mě ,tak rychle dostal? S děšením sem polkla ,ale nebyla schopná ze sebe vypravit jedinou hlásku.Byl to muž s krátkými tmavě hnědými vlasy.Měl na sobě džíny a černou bundu.Tím že se usmál ukázal svoje tesáky.Ach ne.Jsem mrtvá.Nebo aspoň brzo budu,pokud se nestane zázrak.A já jeden zrovna držela v ruce.Pevně jsem stiskla klacík v ruce.On mě mezitím chytl a když už se připravoval napadnout mě vrazila jsme mu ho přímo do srdce.Sesunul se k zemi.Stála jsme tam jako přimražen,než mi došlo,co se právě stalo.“ÁÁÁÁÁÁÁ“ začala jsem křičet na celý les. Ustupovala jsme od těla a stále na něm měla oči.Zastavila jsem se o strom.“Meredith!“ křičel někdo.Ten někdo měl hlas Stefana.“Ta-tady jsem“ vykřikla jsme z plných plic.Ano byl to Stefan a hned za ním Damon.“Co to tu vyvádíš?“ podíval se na mě Stefan,jenže když zahlédl tělo se zabodnutým klackem v srdci,změnil otázku na „Jseš v pořádku?“ „Co se stalo?Šla jsi na procházku zabíjet upíry v jednu ráno.“ rýpl si Damon.Já stále zpracovávala to ,co jsem udělala.Zabila jsem upíra,který mě chtěl zabít.Stefan mě zmatenou vedl ve z lesa a Damon hádám dostal za úkol odklidit tělo.Rozruch zřejmě probudil ze spánku i Elenu.Uvařila mi čaj a hned jak jsem si sedla do křesla v obýváku ,vyvalili na mě otázky.“CO jsi tam dělala?Kdo to je? Co po tobě chtěl?“ a když se přidal i Damon vyklopila jsem jim to.“ Nemohla jsme spát,tak jsem se šla projít.A najednou je tam upír,který mě chce zabít.No tak jsem použila klacík,abych ho zabila.“ „Damone?Ty nevíš kdo to je?“ kouknul se na něj podezíravě Stefan.“No jasně,každej zlej upír musí přijít na návštěvu,vždycky kvůli mě.“ stěžoval si.“Meredith. My nejsme jediní upíři.Jsou tu i jiní,takže si budeš muset dávat větší pozor.“upozornil mě Stefan.“Jasně,takže já jdu spát,jelikož toho musím zítra hodně udělat.“vykroutila jsem se.V pokoji jsme si lehla zpět na postel a kupodivu hned usnula.
ráno
Vstala jsem ,dala si sprchu ,oblékla se ,nasnídala a stále si přehrávala co všechno se jí za posledních asi 30 hodin stalo.V nemocnici se mi Bonnie omlouvala.“Moc mě to mrzí,jenže tam žádný auto nebylo.A najednou,už jsem nemohla nic jiného udělat.“ Když přišla policie alias Carolinina máma ,vypověděla jsme jí všechno.“Řidič ,který nehodu způsobil ujel.Svědci si nepamatují ani tip auta ani poznávací značku.Vy si na nic nevzpomínáte?“ „Ne jen ,že se vynořil z čista jasna.“ Řekla jsem.“No každopádně vy můžete být v klidu.Nebyla to vaše vina.Takže děkuji a kdyby jste si na něco vzpomněli,dejte mi vědět“S touto větou šerifka odešla.Bonnie si balila věci,že konečně půjde domů.Já jí mezitím vyprávěla, co se mi v noci stalo.“Musíš na sebe dávat větší pozor.Naučím tě něco, co ti pomůže při obraně před vlkodlakem či upírem.“ „Dobře“ „Ok.Zítra po škole půjdeme k nám domů“A tak mě Bonnie naučila aneurisma.To je to ,že praskají cévy ,ale hojí se rychle,takže to musím dělat dokola.“Fajn.Musím uznat,že tohle kouzlo je užitečný.“ „A pořád nechceš být jako já?Čarodějka.“ „Ne.Moje mamka ani teta si to zřejmě nepřáli,když mi to teta neřekla,takže si to nepřeju ani já“ „Ok,Jak chceš.“ Bonnie mě odvezla domů půjčeným autem od jejího táty.Dny ubíhali a skoro nic se nedělo.Blížil se prosinec a s tím i Vánoce a taky školní ples.Téma,jak jinak ,než vánoční.“Tak jdeme?“ ptala jsem se Eleny,když jsme byla připravená se dnes večer bavit.“Jo jasně“ skláněla se nad telefonem.“Proč vlastně Stefan nejde?“ „Protože potřebuje lovit a nechce se mu tam.A jelikož ví,že jdu s tebou nečinní mu to problém zůstat doma s Damonem.“ „Zase se o mě bavíte v mojí nepřítomnosti.“ nachomýtl se Damon do Stefanova pokoje,kde jsme se právě s Elenou nacházeli.“To je neslušné…“ „No já si myslím..“začala jsem.“že mám sexy zadek?“ nenechal mě dokončit větu „že by ses se mnou měla vyspat.“ „Ne prví sex si schovám pro někoho…no jiného,než si ty.“ „To jako,že si s nikým ještě nespala?“ podíval se pobaveně.“Ale neblázni s polštářem spím každou noc“ zakončila jsem to.Čapla jsme Elenu a táhla jí ven do auta.Elena poslušně nastartovala auto.Před školou stál hlouček v podobě Caroline,Tylera,Matta ,Any,Jeremyho a Bonnie.Společně jsem šli dovnitř.Všichni jsem se bavili.Nejlepší bylo,když Jeremy zakopl a rozjel se po podlaze.Nebo když Matt omylem vylil Alarickovi pití do rozkroku.To se smála i Jenna,až se za břicho popadala.“Matte jak může upír…..smích……“ Alarick se musel sborově smát taky.Ale potom se musel jít rychle převléct.“Eleno.Musíme se dohodnout jak to bude o vánocích“houkla na ní Jenna mizející v davu.KDyž jsem konečně dorazili do penzionu bylo asi jedenáct. Dala jsem si sprchu a šla rovnou spát.Vánoce se opravdu blížili.Když bylo 20 prosince rozhodla jsem se jít na nákupy.Bylo to unavující,ale nakonec jsem každému něco vybrala.Stejně bude můj štědrý den vypadat,tak že skejsnu u televize.“Ahoj Mer.Pojedeš se mnou nakoupit?“ „Děláš si srandu? Teď jsem přišla.“ zasmála jsem se“No tak jdeme.“ V obchodě Elena kupovala tolik masa a ostatních věcí,že mě to neubránilo otázce „Děláte si zásoby nebo co?“ „Ne….Jo Já ti to neřekla? štědrý den se bude slavit u Salvatorů.Ještě sme to neřekli Damonovi.“ „A kdo všechno“ „No já ty ,Jenna,Alarick,Damon,Stefan,Anna,Matt,Jeremy ,můj stejda John alias můj táta.Pamatuješ ne,jak jsem ti to vyprávěla.No a Caroline,Bonnie a Tyler se potom na chvilku staví.“.A to jsme si myslela,že se budu nudit.“Tak to je super.“ „Že jo.A těš se na silvestr.“.No radši nechci vědět co bude.Tři dny utekli a bylo 24.Vstala jsem hezky ve 12.Když jsem sešla dolů byla tam už teta Jenna.Aktivně se chystalo tolik věcí.Tak aby to nevypadalo.Chopila jsem se úkolu ozdobit stromeček.Nastrkala jsme pod něj dárky ,zapojila světla,vyzdobila skoro celý dům s Eleninou pomocí.V pět hodin ,co vám budu povídat ,to tam bylo jako v blázinci.“Jéé všichni oslavíme vánoce jako rodina.To bude bžunda.Budeme pít horkou čokoládu,zpívat koledy.Na tohle se těším celý rok“ zavtipkoval Damon.V šest jsem se usadili ke stolu.Po večeři jsme u stromečku skutečně zpívali,ale už jsme byli trošičku v náladě.Připojili se k nám,jak slibovali Caroline,Bonnie a Tyler při rozbalování dárků.Většinou jsem dostala oblečení,kabelku nebo voňavku.No i já Eleně koupila krásné modré šaty.“Damone tohle je pro tebe“ ušklebila jsem se na něj při podávání mého dárku.Když to Damon rozbalil celý obývák rozezněl smích.“Dudlík  a chrastítko?To jako fakt?“smála se Elena.“Vtipné“ řekl Damon a položil to vedle sebe.Damonovi dárky,taky byly originální.Třeba Elena dostala vodítko,prý na Stefana.A Stefan dostal knížku . Začínáme se zvířaty.A já dostala barbie.“Díky Damone,konečně si budu mít s čím hrát “ prohlásila jsem se smíchem.No Caroline dostaka kena,tak si vyberte.Po několika dalších přípitcích jsme se rozhodili dát si sněhovou bitvu a nebo postavil sněhuláka.Blbli jsem jako malý.A jak vytáhl Stefan starý sáňky „Hej Tylere.Nechceš dělat psí spřežení?Stefan ti pomůže.“ hulákala jsem.“Au“ zakníkla jsem když mi za to přilítla ledovka.“To si vy to …vypiješ“ Hodila jsem sníh jeho směrem.To je špatný ,už se ani netrefím.Našli jsem kopec a rozhodli se,že ho budeme sjíždět.“Jenno.Budeme válet sudy.Schválně kdo tam bude dřív.“ To nebyl moc promyšlenej nápad.Alkohol,zima a válení sudů.“Jseš v pohodě?“ ptal se Stefan.“Jo.Jen mám trochu problém s rovnováhou a taky s tím se dostat nahoru.“drápala jsem se po sněhu nahoru,ale vždycky mi to uklouzlo.“Jo jsem nahoře“ ječela jsem konečně nahoře.Doma jsem si dali čaj,jak jsem byli vymrzlí.Povídali jsem si.A přitom všem ,co jsem dělala,že je poslouchám.Jsme se usmívala.Já našla rodinu.Byli jsme velká rodina,která drží při sobě.Nikdy jsem si nemyslela,že budu mít takový pocit.Bezpečí,lásky a všeho pozitivního.Seděli jsme tam ,objímali se všichni navzájem,smáli se,dokonce i Damon byl samí úsměv.Než jsem šla spát otevřela jsem okno a zadívala se do hvězd.Poprvé v životě jsem dostala tu šanci být šťastná.Byla jsme tak spokojená.Hřálo mě to u srdce.
Po klidu a míru.Jak to nazval Damon nastal silvestr.Tak jsme se zase všichni sešli u Salvatorů.S Elenou a Bonnie jsem už od rána mazali chlebíčky.Lednice byla plná alkoholu“.Jenna a Alaric budou v Grilu“ oznámila Elena se zabořeným nosem do telefonu.“Žádní dospělí.Žádná zodpovědnost“ odvětila jsem pohodlně.“Ještě je tu Damon“ přidala se Bonnie „Jo.Jenže ten se nepočítá mezi zodpovědné osoby.Alespoň né vždycky“ odpověděla Elena.V šest jsme byli v celém složení.Tyler všem něco nalil.A pak už to šlo samo.“Hej lidi.Kolik je hodi?Kolik je hodin?“křičela jsme zmateně.“Za deset minut dvanáct“ odpověděl mi někdo.Všichni zazmatkovali a přesouvali se se skleničkou v ruce do obýváku.“Máte šáňo?“ „Hej lidi kde je šáňo?“ „Tyler si ho venku zahrabal“ usmál se Damon.“Haha“Běžel pro něj Tyler.Stihli to s náskokem jedna minuta.“Deset ….devět…osm ….sedm….šest…pět…čtyři…tři…dva ….jedna…“ zvedli jsem skleničky a všichni si přáli.“Wau.A jde se ven“oblékla jsem se a mířila si to ven s flaškou zelený.Ostatní mě následovali,jako ztracená štěňata.Pobrali každý aspoň jednu láhev s alkoholem a šlo se.Došli jsem až k mýtince,kdy byla stará lanovka.“Jdem na Mont Everest“ zavelela jsem.V půlce cesty jsem s Bonnie už nemohli,tak jsem si sedli  a stále něco mleli.Dělali jsem takový bordel.Anna s Mattem táhli sáňky.A když byli asi 30 metrů nad námi.“Hej holky.My jedem tak vás možná srazíme.“ „To si děláš pr*el ne?“ozvala jsem se a jakmile jsme viděli,že si srandu nedělá rozutekli jsme se do stran.Zastavili u nás,rozvalili se smíchem na zemi.Mezitím  Tyler s Jeremym scházeli dolů za námi.“Neviděli ste tady projet flašku?“ „Vždyť jí máš v ruce“všimla si Bonnie.“Ale ta je prázdná.“ „Já vím kdo to je.“řekal Anna „To je Šegy“ „A kde máš Scoobyho?“ zareagovala jsem.“Co to melete.To je Čegy“ zapojil se Matt „Kdo?“nechápala jsem.“To je jedno.Dej mi napít“ natáhla jsem ruku.“Ale ta je prázdná.“ stěžoval si Tyler „Dobře.“ „Bonnie!“ přikutálela se k nám Elena.Damon přinesl takový to ,jak to střílí ohňostroj.“Damone dej nám taky“ škemrali jsem s Bonnie a Elenou.“Bonnie  to podal první.“Tak co Bonnie?Jaký to je?“chtěla jsem vědět.“No nic moc,ale cejtim se jako fašista.“ Když jsem měli všichni zapálený ,no tamto.“Ups“ mířila na strom Caroline.“Jo podpálíme strom.Všichni miřte na tamten strom“ nařídil Matt.Nic se nestalo,nebojte,i když to bylo trochu na mále.Jelikož jsme pod sjezdovkou zasadili do sněhu láhve alkoholu.Mířili jsme rovnou pro ně.“Mer.Víš kde ten rum,že jo?“ „Jó vim.Ale nevim jestli ho najdu“ vedla jsem rozhovor se Stefanem.Všechno se našlo.Postavili jsme s Damonem sněhuláka.A mířili si to do tepla.Bylo nám sice teplo,hřál nás alkohol,ale i tak.“Schválně kdo bude dřív doma.Šourali jsem se po kolenou domů,jelikož jsme se bořili do sněhu.“Já asi ztratila nohy“remcala jsem.“Nemáte na půjčení nohy?“ jíkla Elena „Tak prej nikdo nemá.“Konečně jsem byli vevnitř.Cestou ke křeslu jsem ze svlékala oblečení.Nechala jsem si jen legíny a tričko.Někdo pustil rádio.Roztančila jsem se.“Jou“ S Damonem jsem tam tancovali ,jako bychom byli v nějákém klubu.“Klub Meredith se zavírá“oznámila jsem ve 4 hodiny „a jsme smát….Teda spát“ „Trefíš?“ znejistěl „PFF….No jasně.“Jo to je můj pokoj.Vzala jsem za kliku a prudce otevřela.V mojí posteli byla Anna s Mattem.Ani si mě nevšimli.Zrudla jsem a rychle zavřela.Super.Jdu do jíného.“Ou né.Lidi to si děláte srandu?“ v dalším pokoji byla Bonnie s Jeremym. Další pokoj zkoušet nebudu.Teď jen doufat ,že bude prázdný alespoň gauč.Stále tam byl Damon.Vzala jsem hnědou polyesterovou deku a uvelebila se na gauči.“ Zhasni prosím.“ „Co?Tvůj pokoj přepadli šmoulové nebo co?“ „Ne jenom Matt a Anou“ „Těsně vedle.Víš na tom se moc nevyspíš.“ „A kam mám jít“ „No ke mě.“ pousmál se „Tak jo“zvedla jsem se.Jéj,všechno je takový,zaoblený.“Jé ten gauč se hejbe.“ Pletla jsem nohama.Damon mě chytil vždycky na poslední chvíli.Už si pamatuji jenom ty peřiny.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

„Kdo má tak málo fantazie, že své lži musí opírat o důkazy, měl by raději rovnou mluvit pravdu.“ Oscar Wilde